THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Devatenáct let už Čurby slaví narozeniny tím, že se pořádá tento cirkus. Letos jsem měl možnost se oslavy zúčastnit, sice jen na dva první dny, ale o to intenzivněji. Čurbyho narozeninová oslava opět neměla chybu. Spousta hudby, hluku, piva, skvělého veganského jídla, masek a samozřejmě prdelí, ptáků a koz… Pár dní na bláznivém kolotoči s těmi nejlepšími cvoky z celého světa. Jsem tomu rád. Je to vždy restart mozku. Pár hodin v jiném světě. Pár hodin v pekle i nebi současně.
Letos nejdivočejší start, co kdy na Obscene Extreme byl. Thrashová omladina z EVIL INVADERS mě vrátila do osmdesátek. Nepamatuji si moc divočejších kapel. Erupce energie. Druhý den jednoznačně MOOM, uvřískaná izraelská power-violence špína z Tel Avivu. Následuje vystoupení FULL OF HELL. Jedna z nejintenzivnějších explozí na festivalu. Věřím, že další dny řádili i WOLFBRIGADE, VICTIMS, INFEST a NUCLEAR ASSAULT, ale svědectví o tom neposkytnu.
TOP 3 tedy jasné: FULL OF HELL, EVIL INVADERS, MOOM
Asi největší mosh u první kapely v dějinách festivalu aneb EVIL INVADERS:
I přehled masek nultý den stál za to.
Byl tu smutný stan
Crustový vodník
Nechyběl pan cvička:
Leckdo se hned od začátku připravoval do kanafasu:
Speciální dětská část
Stage crew rodině dorůstá nová generace:
Stejně tak i grindovým perverzákům:
Dětí letos bylo opět o něco víc:
Čurbyho kindergang vyhlásil u korýtek všem kolemjdoucím vodní válku. Útočilo se balónky napuštěnými vodou a jedině ze zálohy. Následně se bitva přesunula ke zdroji. Jedna z pozorovaných bitev skončila smírem a podáním ruky. Dětská armáda, ale smír porušila po necelých deseti vteřinách:
Ozdobou všech míst bylo samozřejmě něžné pohlaví:
Pár obrázků prostředí:
Letos bylo hodně death metalových triček:
Speciální umělecké vystoupení nejoblíbenějšího festivalového performera aneb "Pytel sraček" při strhujícím setu FULL OF HELL:
Základní sada každého festivalového fotografa:
Pár vděčných momentek aneb boj Obelix vs. Kohoutosaurus a soulož s modrákem:
No a na závěr nějaké ty masky, prdele a nejlépe obojí:
Nutno říci, že zvukaři si vypěstovali vlastního Pikatčůa
Tenhle člověk mi byl podezřelý:
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.